Na 18 měsíců do Kanady!

Tak a je to tady definitivně. Na příštích 18 měsíců se přesouvám do Kanady, oblast Calgary a na jih. Budu sloužit misii pro Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

Omlouvám se, že jsem poslední dobou vůbec nepsala, ale pilně jsem se balila a snažila se dokončit všechno možné. Moje zážitky z misii si můžete přečíst na mém misonářském blogu:

https://coolmissionincanada.blogspot.com

Mějte se všichni krásně a těším se na vás v lednu 2016!!!

A mám to za pár !!!

V březnu jsem psala, že se chystám na misii. Byla jsem povolaná sloužit v Canada Calgary Mission.
Mám poslední měsíc před odletem a chytá mě kreativní slina, kdykoliv se octnu doma (což zas tak často nebývá...). "Vařím", "peču" a tvořím (uvozovky, protože se snažím jíst živou, tedy tepelně neupravovanou stravu-ovšem žádní broučci, nebojte) !
Dnes to byly jablečné lněnky, banánové palačinky a lněné krekry. Na sluníčku to je za chvilku usušené. V sobotu jsem zase vyráběla náušnice o sto šest. Taky jsem stihla asi 10 dopisních sad. Fotky i s návody budou brzo. Teď jen několik vzpomínkových snímků z kolového výletu do Kladrub.
Miluju české lesy. Miluju tu vůni. Miluju léto.

Přesně za 32 dní odlétám směr Salt Lake City a začíná moje misie pro Církev Ježíše Krista Svatých Posledních Dnů na dobu příštích 18 měsíců. Do konce července budu v misionářském výcvikovém středisku v Provu v Utahu, ale potom už směr Kanada, provincie Alberta a oblast od Calgary na jih! 

Dojmů je spoustu a nevím, který si mám vybrat. Na jednu stranu tady nechávám rodinu, se kterou se po celou dobu neuvidím, volat si můžeme jen omezeně a psát maily můžu jednou týdně. Dva roky a kousek se neuvidím se svým nejmilejším, který bude svou misii sloužit v oblasti Skotska a Irska. 

Na druhou stranu to bude úžasná zkušenost, starat se sama o sebe, naučit se vyjít s druhou holkou, se kterou budeme 24 hodin spolu. Ovšem budu mít čas na studium písem, na duchovní věci, které jsou tak důležité, ale v kolotoči normálního života trochu opomíjené. Skvělá příležitost srovnat si všechno v hlavě a především pomáhat druhým. Někoho potěšit, někomu možná vnést radost a klid do života. A nebo se na někoho jen tak usmát. 

Děkuju moc rodičům, kteří mi tuhle možnost dali a já si tedy můžu užít posledních, zcela od starostí běžného života (škola, práce, později děti) oproštěných, svobodných 18 měsíců!

Co jsem dělala?

Hlásím se po delší odmlce... ano, i na mě došlo a musela jsem odmaturovat, složit státnici z němčiny... bylo toho dost. Ovšem povedlo se a troufám si říct velmi úspěšně! Zásluhu na tom má vedle profesorů spoustu dalších lidí, moje rodina (měla jsem ideální prostředí na učení a ostatní bez řečí respektovali moje papíry s taxonomickým systémem a nepravidelnými slovesy nalepenými všude po bytě), můj milý, který mě vždy vyslechl a nechal si odvykládat několik maturitních otázek a totéž brácha, který toho slyšel ještě více. A všichni, kteří na mě mysleli! Děkuju!

 Co jsem se tedy pokoušela nasoukat do hlavy bez nutného zapojení žvýkacích svalů...

Jenže jak pracoval můj mozek, automaticky vysílal signál, že svaly zahálejí (tedy hlavně již zmiňované žvýkací) a tak bylo nutno se posilňovat!!!

Maturitní úterý jsem začala proteinovým koktejlem s jahodami, recept tady.

Obědová variace... je to jen okurka namazaná mandlovým máslem (ve skutečnosti to není máslo, ale odpad z výroby mandlového mléka).

Svačinka, snídaně...

No a po úspěšném konci jsem si zasloužila maturitní dortík...recept zde. Je úžasně lehký, málo sladký (samozřejmě každý si dosladí po svém) a téměř bez tuku (pro ty, kteří se o to zajímají) ovšem s možností přidání kokosového máslo, nového to vynálezu (a máme tady tučka zpátky, mňam)!

A na zobání citrónovo-kokosové kuličky. Recept tady (bude).

Agarový dezertík

Chtělo to něco mňam... a jednoduše... a rychle... a je to tady! Agarový dezertík!

Agar agar se získává vyluhováním zástupce červených řas a je to zdravá alternativa k želatině. Lehce seženete ve zdravé výživě.

Suroviny na jeden menší dortík (4 porce):

5 lžiček agarových vloček (namočených asi tak na dvě hodiny před použitím ve vodě)

jahody, ostružiny, třešně, borůvky, hroznové víno (nebo jakékoli jiné ovoce, které máte rádi, lépe však výraznější a kyselejší chuti)

stévie a citronová šťáva na doslazení

strouhaný kokos na ozdobu (nebo kokosové "skoromáslo")

1. Do hrnce hodíte vločky agaru, asi 0,5-0,75 l vody a dáte zahřívat na mírný plamen. Zahříváte tak dlouho až se vločky rozpustí a je z toho skoro obyčejná voda. Míchejte! Dochuťte stévií, medem, cukrem, čím chcete a citrónovou šťávou, špetkou soli.
2. Do formičky si nasypejte nakrájené ovoce (ideální jsou bobule, protože je ani nemusíte krájet a neteče z nich tolik šťávy).
3. Ovoce zalijte agarem a nechejte ztuhnout v ledničce. 

Proteinový koktejl

Spoustu vápníku, bílkovin a určitě dalších skvělých věcí.

Suroviny:

300 ml mandlového mléka (návod tady)

4 velké jahody (čím ví, tím líp)

2 lžíce snídaňové směsi od Iswari nebo jednoduše jenom rozmixovaného lněného semínka (zlatého!!! to hnědé by vám asi moc nechutnalo)

2 lžičky sezamového semínka

1 lžička Goji neboli Kustovnice čínské

Všechno hodíme do mixéru... kromě sezamu a goji, kterým to ozdobíme.

Snídaňová inspirace...

Už se napravuju, ke snídani, k obědu. Základem je zelené smoothies (rozmixované listí s jablkem, banánem...) a do toho kousky ovoce+oříšky. Je to mňam a docela dost syté!

Tady jsem přidala vylepšovák a to pohankové "müsli", je to jen namočená a usušená pohanka, která tím pádem krásně křupe!

E-doba?

Tak ano, měla bych šprtat o sto šest, ale víte jak to chodí... budu ovšem stručná, od zítřka sem začnu házet inspirace na zdravá jídla, neb se teď snažím zase o trošku víc ;-)

Ale dneska jsem objevila tuhle reklamu, která podle mě stojí za sdílení... přestože jsem měla sto chutí psát jako maturitní slohovku úvahu na téma "Sdílení, nebo život?" a pořádně si na tom zgustnout, budu teď sdílet jedno video, které, podle mě, mluví za vše.

Možná jsem sto let za opicemi, možná už bych se měla konečně modernizovat a možná k tomu jednou budu muset přistoupit, avšak dosud jsem hrdým vlastníkem tlačítkového telefonu, foťáku BEZ možnosti připojení na internet a dotykového čehokoliv a úplně obyčejného, již pár let starého a občas nesnesitelně pomalého netbooku, který bych s radostí vyměnila, ale dokud mi umožní prohlížet internet a používat klávesnici, bude mít své místo jisté!

Všichni chtějí mít dotykové všechno, ale já bych radši dotek osoby než displeje... a hlavně, že vše musí být "e-"...to už jsme zapomněli jak jsou "éčka" škodlivá?

Pro uši všechno!

Našla jsem starý rozepsaný příspěvek... tak tady je, ale za chvíli budou nové, s jasným účelem a nebude jich už mnoho a rok a půl pauza! Více v příště.

Počasí dokonalé, teplota kolem 18°C (a bylo to někdy v dubnu), sluníčko, volba to byla jasná: vyrážíme do Štramberka! Na kolech. Přes hory a přes doly, po cestičkách klikatých, mezi voňavými loukami a v záři odpoledního sluníčka se šlapalo... jedna dvě básně. Mně tedy hlavně pomalá báseň, ale bylo to úúúžasné. Znovu jsem si uvědomila jak moc mám ráda českou přírodu a zvláště tenhle náš kraj.

Vyráželi jsme docela pozdě (kolem půl druhé) z Frýdku-Místku a věděli, že se stmívá už v šest... já se zánětem průdušek, nadopovaná zázvorem, jsem si řekla, že mě to buď dorazí nebo to rozchodím. Proto ta pomalá rychlost... ale vidina těch křupavoučkých štramberských uší!!!

Prošli jsme kolem trúby (píše se kroužkované nebo čárkované?) a jejda, ono u je tolik hodin? Utíkala jsem dolů, aby měli ještě někde otevřeno a opravdu jsem je sehnala až v páté cukrárně, všude jinde zavřeno.

Byl z toho překráááásný výlet, vesničky kolem - Palkovice, Kozlovice, Měrkovice to je idyla! I s ovečkami!

Co mám tedy jíst? #6 Zdravé sladkosti... varování

Tohle považuju za nejlepší recept... znáte úžasné tyčinky od firmy Lifefood??? Koupit můžete tady nebo už v každé zdravé výživě. Jsou veganské, bezlepkové, syrové (tedy z ingrediencí, které neprošly teplotou vyšší než 42°C) a ještě k tomu bio. Tedy zní to ideálně. Je tu jedno velké ALE. A to je jejich cena. Jedna 47gramová tyčinka stojí kolem 26-31Kč, což je pekelně drahé. 

Tak jsem přemýšlela, zkoušela a nakonec přišla na to, jak je udělat doma s náklady 5 Kč za jednu tyčinku... a možná ještě o chlup levněji, když část oříšků nahradíte slunečnicovými semínky (na chuti to nepoznáte) a třeba celkem drahé fíky, datlemi (cena poloviční).

Předem upozorňuji, že jsou velmi chutné, pravděpodobně je vaše okolí bude chtít znovu a znovu (vlastní zkušenost).

Ingredience (asi na 15 větších nebo 20 menších tyčinek):

• 550 g sušeného ovoce (já jsem použila 400g datlí, 100g rozinek a 50g fíků - tedy 24 Kč datle+9 Kč rozinky+6 Kč fíky)
• 150 g mandle, lískáče, slunečnicová semínka (použila jsem mix mandle a lískáče, tedy počítám 40 Kč)
• lžíce kakaa 
• hrst goji (asi 25 g, tedy 6 Kč)

Celková cena surovin je 85 Kč, při počtu 20 tyčinek o hmotnosti cca 35 g je to 4,25 Kč za jednu, když byste dělali stejně velké jako jsou originální Lifebar (47 g) pak to vyjde asi na 5,5 Kč.

Za početní chyby neručím, znáte mě... :-D

A teď přichází to kouzlo. Všechno tohle jsem nacpala do... mlýnku na maso!!! Samozřejmě tomu předcházelo důkladné čištění (asi dvě hodiny jsem hrála hru "Vyčisti si svůj mlýnek." do každé dírečky strčit špejli aspoň dvakrát a pak ještě hadříkem vytřít... naposledy jsem v něm dělala škvarkovou pomazánku na stužkovák :D, a potom pořádná jarová lázeň).

Datle jsou hmota opravdu mannózní (jakože jsou tak ukrutně dobré jako manna), ale děsně lepivé... takže normálním mixérem by to taky šlo, ale byl by totálně zabetonován a nebyla by šance na důkladné promíchání s kakaem a dalšími přísadami bez přidávání vody (tu tam nechceme, protože tyčinky mají být trvanlivé několik měsíců...ale ani to moc nepomáhá, u nás vydrží většinou tak týden... než je někdo sní ;-)).

Kéž by to bylo tak odpudivé chuťově, jak to třeba teď vypadá... jsou totiž NEUVĚŘITELNĚ dobré!

A tak hodím datle, mandle, lžičku kakaa a zaposiluju si pravou ruku, neumelu levý palec, zase přihodím pár daltí a fíků, lískáče, kakao a tak pořád dokola... na konci jsem kousek vzniklé hmoty prohnala mlýnkem znovu, abych ho vyčistila a tradadá!!!! Jen vás varuju, NEOCHUTNÁVEJTE během procesu... ani se neohlédnete a bude polovina "těsta" pryč... mluvím z vlastní zkušenosti ;-) Nakonec jsem to v rukách smíchala a přidala goji a vyválela odvážené množství do válečků.

goji přidané až na konec

Nač více řečí, všichni u nás tyhle tyčinky úplně milujeme, já miluju jejich vyrábění (dobře, jsem teď trochu ironická, ale vlastně mě to docela baví), čištění je taky fajn, ale jen v té fázi vybírání zbylé hmoty (směrem do úst), pak už je to zase "Vyčisti si svůj mlýnek"... ale ono to za to stojí! Snad nejnadšenější z této dobroty je můj milý, kterému vždycky úplně zajiskří oči, když náhodou najde nějakou zapomenutou v batohu... 

zabalit můžete třeba do potravinové fólie

Taky máte novou závislost ?

Co mám tedy pít? #7 Mandlové mléko!

Jednoduchý recept na výtečné mandlové mléko, 100% živé, tepelně neupravené, bez konzervantů, se všemi živinami... co ještě víc si přát?

Potřebujeme:

• větší hrst mandlí
• hrst slunečnicových semínek
• asi 30 g sušených datlí, kdo by chtěl přisladit
• špetku mořské soli (nebo himalájské, takové té růžové)

Postup: 

1. Večer si všechno namočíme do 1 l vody (opět nejlépe filtrované, ale postačí samozřejmě i normální čistá voda... doporučuju nechat tu z kohoutku chvíli odstát). 
2. Ráno to všechno "proženeme" odšťavňovačem (pokud máme šnekový) a pokud nemáme odšťavňovač, můžeme hodit do mixéru a mixovat, mixovat, mixovat a mixovat a potom přecedit přes sítko na čaj, abychom dostali mléko bez škrábavých zbytečků mandlí, které samozřejmě zkomzumujeme nějak jinak, třeba v ovocném salátu.
3. Přidáme špetku soli.
4. Pijeme, přidáme do vloček, do pohanky... místo normálního mléka.

Mléko je důležité uchovávat v ledničce a vypít nejpozději do druhého dne, nejlépe ještě týž den! Jinak zkvasí a pak už to moc mňamka není...

Ve zdravých výživách se prodává mléko jak mandlové tak třeba taky rýžové nebo sójové (v krabici), ale lze je koupit i instantní. Ty já ale nekupuju, protože se mi nelíbí obsah konzervačních látek a dalších přídavků v nich. Jenže pro alergiky na mléko možná stále schůdnější varianta.

Jestli někdo máte nějaké vylepšení, sem s ním! 

Přírodně na průdušky!

Vypěstovala jsem si slušný odpor ke všem práškům, lékům, injekcím a vůbec chemii do těla... už jsem si jich užila až dost. Ale co dělat, když na mě přece jen skočí nějaký bacil? A zvláště pak na moje drahé průdušky? Už jsem si říkala, že budu muset navštívit paní doktorku, ale v tom jsem dostala geniální nápad - sušený zázvor. U nás ve zdravé výživě ho prodávají ve formě natural, tedy minimálně slazený. A pálí jako ďas. A o to přesně jde. Stačilo mi kousek důkladně požvýkat a kašel okamžitě přešel. Praktikovala jsem tohle celý víkend a dneska už nekašlu téměř vůbec. K tomu všemu jsem si vařila průduškový čaj a čaj při nachlazení s citronem, medem a s čerstvým zázvorem. Doporučuju všem, kteří se taky raději práškům vyhýbají.

Máte taky nějaký domácí recept na nachlazení nebo kašel?

Moje správné rozhodnutí (this post also in English!)

Klikněte na kompletní seznam

Tak jo, myslím, že přišel čas, abych zveřejnila svoje zatím nejdůležitější rozhodnutí, které určitě změní celý můj život. Mnozí z vás ví, že jsem členkou Církve Ježíše Krista svatých posledních dnů. Jsem velmi vděčná svým rodičům, kteří mě k víře v Boha přivedli a umožnili mi rozhodnout se podle sebe, jestli chci věřit nebo ne. 

Ok, I think it's time to share with you my biggest decision ever which will change my life, for sure. Many of you know I am a member of The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints. I am very grateful for my parents, who brought me up in the faith and alllowed me to decide if I want to believe or not.

Jako mladí lidé (tedy zvláště kluci, ale holkám je tato možnost taky dána) jsme povzbuzováni, abychom šli na misii. Je to možnost podělit se o svou víru, nabídnout tu radostnou zprávu, že nemusíme být zatraceni pro své hříchy, ale skrze pokání a oběť Ježíše Krista můžeme být opět očištěni do svých chyb a stát se znovu čistými. Jediné, co je k tomu zapotřebí, je uvěřit.

We are encouraged, as young people in the church, to go on a mission. Especially the boys but the girls have the same opportunity if they want. Mission is the about sharing the gospel that we do not have to be condemnated for our sins but that through the repentace and the Atonement of Jesus Christ we can be pure again. The only thing we need is to believe.

Misie obnáší pro kluky dva roky (pro holky rok a půl) hlásání evangelia ostatním, intenzivního studia písem, učení se samostatnosti, službě druhým a hlavně přibližování se Bohu. Po intenzivních modlitbách a rozmýšlení jsem se rozhodla jít na misii. Vím, že to nebude vždy jednoduché, ale těším se na to a jsem připravená tvrdě pracovat. Teď už jen čekám na své povolání.

Mission means two years  for boys (one and a half for girls) of preaching the gospel, intensive scripture studying, learning self-reliance, serving others and becoming closer to God. After much prayer and considering, I chose to go on a mission. I know it will not be easy all the time, but I am ready to work really hard and am so excited !!! Now, I am just waiting for my mission call.

V současné době slouží na misii více než 80 000 misionářů a misionářek v 405 misiích světa. O povolání každého misionáře rozhodují generální autority Církve, které s modlitbou vybírají, kde bude budoucí misionář sloužit. Tak i já můžu být povolána do KTERÉKOLI misie po celém světě... a protože všech svým přátelům a známým dávám možnost tipovat (ten, kdo bude nejblíže dostane čokoládu!), máte ji i vy! Už mám tipy na ostrovy Fidži, Peru, Hawaii, Itálii, může to být i Česká republika a já se docela dobře vidím na misii ve Vladivostoku (Rusko)... :D Ne, ale to si dělám legraci, protože půjdu tam, kam chce Pán, abych šla, ale říkala jsem si, že bych radši někam do tepla než do zimy... a tak by mě nepřekvapilo, kdybych muselo překonat tuhle překážku.

Currently there are more than 80,000 of missionaries in 405 missions all over the worlds. The general authorities decide where the missionary candidate will serve with prayer. So, I can be called to ANY mission all over the world as well... and because I have given this chance to tip to all my friends, you have it too (who will be the colest will get a chocolate)!!! I have some tipps for Fidji, Peru, Hawaii, Italy, it can be the Czech repubilic as well...and I can imagine myself in Vladivostok (Russia)...? No, I am just kidding because I will go where the Lord wants me to go. However, I was thinking that maybe warmer climate would be nice so i wouldn't be surprised if I were to overcome this trial.

Tady je seznam všech misií. Kdo chcete, napište mi do komentářů nebo na mail svůj tip a přilepím vám vlaječku do veeeliké mapy světa, kterou máme v předsíni.

Here is the List of all missions. Who wants write me your tipp to comments or on email, I will be happy to make you a little flag for my huge world map in our hall.

Co mám tedy jíst? #6 Dejte si den živé stravy!

Tak jsem si dneska udělal sluníčkový den na druhou. U nás krásně svítilo a já jsem se ještě k tomu rozhodla jíst jen "živou", sluneční stravu. Následuje můj dnešní jídelníček, třeba někoho inspiruje. Neváhejte použít třeba jen jedno jídlo!

Snídaně: zelené smoothie (mixovaná směs ovoce, ledového salátu a špenátu)

• moje mělo složení: špenát, ledový salát, jablko, banán+jsem nahoru nasypala spoustu semínek, goji, skořice, kokos, nakrájené jablko, banán a ananas!

 K obědu jsem měla zeleninový salát s ananasem a rozinkami:

 A k večeři zeleninový salát a avokádovo-česnekovou zálivkou, jednu "vitaplacku" (doma vyrobená varianta vitaplacek od firmy lifefood-jednoduše rozmxovaná cuketa a v ní spousta, spousta semínek, to vše usušené v sušičce... mám je už od léta;-)):

Na svačinky zelenina, rozinky, datle a oříšky (mandle a kešu), k tomu kousek jablka, hroznové víno.

Tak hodlám se něčím "živým" krmit i zítra, je to skvělé (a hrozně mi to chutná), ale těšte se na recept na houbový guláš, který plánujeme na páteční večeři...

Co mám tedy jíst? #5 hlavní jídla

Slibovaná hlavní jídla.

První je zapečená zelenina.

Recept: 

brokolice

květák

cibule

vajíčka (nejlépe domácí)

sůl, koření

Jednoduše všechno nakrájíme na kousky, hodíme na plech, dáme péct a chvilku před dopečením přilijeme rozmixovaná vajíčka (ti, kteří chtějí samozřejmě mohou přidat nastrouhaný sýr navrch... ale tak já se snažím mléčné výrobky eliminovat co nejvíc).

V sobotu jsem vyzkoušela vynikající veganskou variantu rizota, recept podle letáčku z Country life, který mají u nás ve zdravé výživě.

Ingredience (3 porce):

100 g adzuki fazolí (namočit den předem)

200 g celozrnné rýže

100 g najemno nakrájené mrkve

100 g jemně nasekané červené cibule

70 g zelené papriky

70 g bílé papriky

70 g červené papriky

50 g žampionů (k naší lítosti jsme je zapomněli koupit, ovšem bratr jásal)

2 lžíce sezamu

4 lžíce olivového oleje

50 ml Tamari sojové omáčky (já jsem ji neměla, tak jsem to jednoduše udělala bez ní)

sůl, mletá sladká červená paprika

1. Uvaříme fazole a rýži do měkka.
2. Na oleji osmahneme cibulku s mrkví, osolíme, přidáme papriku, sojovou omáčku (já jsem ji tam endala a bylo to výborné i tak), přidáme papriky, žampiony a krátce podusíme.
3. Smícháme fazole a rýží, přidáme sezam, zamícháme dušenou zeleninu.
4. Podáváme se zeleninovým salátem... a my jsme si k tomu dali hrášek z konzervy jako cenu útěchy za ty žampiony...

Bylo to výborné, podle reakcí VŠECH !

Něžné polovičce lidstva...

Ráno byla u nás mlha, nic moc, ale svižná chůze mi zvedla náladu. Když jsem se potom vracela domů, svítilo už sluníčko a bylo překrásně. A když mi sympatický mladík v obchodě dal růži a popřál krásný den žen... úsměv jsem už nezadržela. Vůbec mi nevadí, že to byl pracovník obchodního řetězce Lidl a měl to v popisu práce. Mají u mě plusové body! 

(a s tím velkým nebo "D" si nejsem jistá, tak se omlouvám všem jazykově cítícím a klidně mě opravte ;-))

Krásný Den žen vám všem, které svou laskavostí, jemností a trpělivostí děláte tento svět ještě krásnějším a příjemnějším. Jste skvělé!

růže ke Dni žen a kapesníky od maminky!

Já se k tomu článku dostanu, ale chystám dnes ještě další tipy na hlavní jídla a taky nějakou tu mňamku, snad to všechno brzo bude! Díky za trpělivost.

Co mám tedy jíst? #4 další snídaňové nebo svačinové tipy

Tohle je snídaňová směs, jablko a jahody navrch! Stačí ji zalít vodou a přidat nějaké ovoce a jídlo je během dvou minut hotové. Mňam, mňam!

Strouhané jablko, mrkev, skořice a vařená pohanka kroupa odtud, oslazeno stévií (ten zelený prášek nahoře). Stévie je bylina mnohem sladší než cukr, ovšem nepřispívá k tvorbě zubního kazu a je vhodná pro diabetiky. V současné době ji lze běžně koupit u nás v obchodech se zdravou výživou pod různými značkami.

Zítra... (nebo pozítří) už snad bude článek o první z dočasně vyřazených potravin - o mléce.

Co mám tedy jíst? #3

Chystám se na obsáhlejší článek proč je občas dobré vyřadit z jídelníčku lepek, mléko nebo bílý cukr, ale z časových důvodů vkládám dnes jen jídelníček a fotku mé dnešní snídaně, která byla hooodně dobrá!

• snídaně: ledový salát, jahody, banán, mandlová drť (zbytek z mandlového mléka)
• oběd: zelesal, bramborová kaše (našla jsem ji v hrnci, jaké překvapení!)
• večeře: pórková polévka, zelesal (maminka to nazývá pomejemi, no možná není zas tak daleko od pravdy)
• svačinky: ovoce, ledový salát na "takové to křoupání" a pozor, tohle je návykové: melasa se spoustou semínek a oříšků, ano a moje oblíbené polystyrény (ovšem kukuřičné Cornies jsou stejně nejlepší)

Co mám tedy jíst ? #2

Za chvíli to asi nebude moc originální, ale dokud mám co napsat... tedy můj dnešní jídelníček (alespoň jeho hlavní body)

• snídaně: mrkvová šťáva s mandlovým mlékem+ovoce
• oběd: zelesal (zeleninový salát) k tomu zbytek vařené čočky a k tomu rýžový chlebíček (dobře, bylo jich víc a dobře, "chlebíček" je trochu vznešený název po ten kousek polystyrenu) se špenátovou pomazánkou (vařený špenát, zelenina, dochucené, maminka ví jak, já ne... ;-))

ta fotka klame, samozřejmě jsem toho polystyrenu snědla víc :-) ale tohle jsem ještě stihla vyfotit

• večeře: zelesal (za chvíli už to tady ani nebudu psát :-)), dušené kysané zelí a cibulce, zbytek špenátu
• svačinky, zobání a prostě to, díky čemu opravdu nejsem "kost a kůže": zelenina, mandle, vlašáky, kešu, semínka všeho druhu a úplně nejlepším zákuskem dnes bylo Caro s medem (ano, vím, je to vlastně mouka, ale těch pár lžiček, co vypiju, nepovažuju za mouku...)

Co mám tedy jíst? #1

Tak abych byla čestná. Rozhodla jsem se pro nový jídelníček, ale nějak jsem se potřebovala rozloučit s tím starým. Nebudu vás oslabovat tím, co jsem všechno snědla, ale pouze řeknu, že ode dneška už jsem opravdu vzorná. Tedy nedotknu se žádného z bílých jedů (dobře, sůl používám stále, ovšem pouze mořskou, nebo ještě lépe himalájskou-růžovou).

Pro ty, kteří se rozhodli přidat se, budu vkládat fotky svých jídel a opravdu zdravé recepty, ať už vařené nebo "živé" a kdo by měl chuť mi napsat, ráda uvítám všechny nápady, připomínky...

Tip z dnešního dne, co třeba udělat si velký zeleninový salát (tím myslím, že ho uděláte hodně) a do toho nasypete vařenou čočku... takový čočkový salát. Je to zdravé a syté zároveň a "bez mléka, bez cukru, bez lepku"!

Zítra se už polepším a budou i fotky, snad...

můj osvěžující plán

Je toho všude spoustu, rad co jís ta nejíst... všeho moc škodí a tak nic se nemá přehánět, tudíž si pravidelně dopřávám dietní úlety, ovšem vzhledem k nadcházejícím událostem, které mě čekají a napíšu o nich doufám brzo více, jsem se rozhodla pro tento plán, který předkládám pouze jako inspiraci:

Co nejíst:

• 5 bílých jedů: cukr, mouka, mléko, ztužené tuky, sůl - a nic, co tyto přísady obsahuje nebo alespoň velmi výrazně omezit konzumaci těchto potravin (třeba sůl používám pouze mořskou, mouky když už tak bezlepkové) 

Co konzumovat s mírou:

• sušené ovoce (já ho miluju, ale všeho moc škodí)
• med, melasa
• vejce
• rýžové chlebíčky, které miluju taky, ale chápu, že ze mě nemůže být rýžový chlebíček
• brambory, luštěniny, pohanka, quinoa, rýže natural, jáhly
• oříšky a semínka
• avokádo a panensky lisované oleje
• rybí a kuřecí maso, zvěřinu

A čeho si dopřávat kolik jen budu chtít:

• salát ledový, římský, zelí pekingské, kapusta, špenát, polníček, rukola, salát hlávkový (toho se fakt člověk nepřejí)
• zelenina všeho druhu, plody (okurka, paprika, mrkev, celer, petřel, celer řapikatý, kedlubna, ředkvička, cuketa, pastiňák, hrášek, brokolice, kukuřice, kapustičky (u ha), pórek, fazolky, květák, lilek... kdo vymyslí něco dalšího pište do komentářů
• ovoce...sice trochu střdíměji, ale přesto: jablka, hrušky, švestky, meruňky, kiwi, meloun (je to zelenina, ale píšu to do ovoce, stejně to tak všichni berou), hroznové víno, papája, kakhi, kiwi, banány, jahody, maliny, borůvky, ostružiny, rybíz, třešně, višně, špendlíky
• bylinky všeho druhu
• naklíčené cokoliv (třeba mungo, pšenice, čočka, řeřicha, slunečnice...)
• voda a zeleninové šťávy

ano, tahle fotka už tu byla, ale je děsně inspirativní, nemyslíte?

Kdo poznal co chybí? Ano rajčata a citrusové plody nejím, protože mi chemie, kterou jsou ošetřeny, spolehlivě zhoršuje ekzém.

Samozřejmě se budu snažit konzumovat maximum těchto potravin nezpracovaných, tedy "živých". Budu se pozorovat a průběžně psát o tom, jestli mám energie opravdu víc nebo ne. Prakticky se už takhle stravuju delší dobu, ale o víkendech mám dovoleno dát si i věci ze skupiny první a to chci změnit... za chvíli se dozvíte proč jsem se k tomu odhodlala právě teď.

Naučit se žít sama se sebou

Ti, kteří mě znají ví jak moc upovídaná jsem. A jak mám stále potřebu se s někým družit, seznamovat, no jednoduše, nejsem žádný "pavouk". A člověk jako já se rozhodne strávit mini dovolenou téměř sama. Nejdříve mě to děsilo, ale myslím, že jsem si tuto výjimečnou příležitost vychutnala naplno.

Jelikož jsou právě jarní prázdniny a já jsem se rozhodla, že nemám nic lepšího na práci (maturita je ještě táákhle daleko) než si udělat dovolenou, ocitla jsem se na jeden celý a půl dalšího dne úplně samotná v Praze (moje dovolování trvalo už vlastně od pátku až do dneška...ale opravdu sama jsem tedy byla v pondělí).

Zde jsou některé mé poznatky:

• neplánovat moc dopodrobna (stejně se všechno ještě tisíckrát změní)
• usmívat se na všechny a na všechno
• užívat si toho, že vás nikdo netahá z obchodu ven ani dovnitř
• můžete si odpočívat kdy chcete a kde chcete a jak dlouho chcete
• klidně můžete jezdit metrem tam a zpátky, zpátky a tam (a nikdo nepozná, že jste úplně ztracení)

Tak se stalo, že jsem strávila podstatnou část dne v botanické zahradě Karlovy univerzity, pár hodin na Vyšehradě kocháním se úúúžasným výhledem na Prahu, procházením se po Hradčanech a jen letmou návštěěvou obchodů... ovšem pravidelnou návštěvou všech pekáren, které byly v dosahu...

Občas je jednoduše příjemné uspořádat si myšlenky, věnovat čas modlitbě, rozjímat a nemluvit.

A užívat si přítomného okamžiku, protože ten je právě teď a nebude se již nikdy opakovat. Takže jsem všemi deseti pro citát, který má moje kamarádka na lednici: "Život je nejistý, začni moučníkem!"

Zpomalit

Vždycky je co dělat, kam spěchat a proč nemít čas na to se zastavit a zklidnit. Tohle se nikdy nezlepší ! Zpytovat svědomí a omluvit se. V klidu si nachystat jídlo a sníst ho jinak než ve stoje nebo v poklusu. Usmát se na lidi kolem sebe a prohodit s nimi pár slov. Tak proč si neužít chvilku klidu?

Tahle je z výletu na Kočičí hrádek ve Slatiňanech. Ideální výlet pro děti... nebo procházku ve dvou (ať už vypadáme jako banditi z Bang nebo ne, bylo tam krásně)!

Rohlíčky zvláště propečené

Ano, trvá mi to neskutečně dlouho, ano tento příspěvek neobsahuje žádný z mých slibovaných vánočních výrobků. Přesto se koukněte, jak se nám s mým milým povedly první domácí rohlíčky! Recept jsem našla tady.

A na čem vlastně záleží?

A je to tady. Školní povinnosti, práce a všechno dohromady způsobily tuto dlouuuuhatááánkou pauzu na mém blogu. Podle počtu zobrazení to vypadá, že sem občas i někdo zajde...a já na něj takhle. Nuže, pokusím se to napravit.

V těchto (a mnoha minulých dnech) jsem už dávno měla být (ovšem zcela ještě nejsem) rozhodnutá, kam dále, která škola, které město... a tak v časových mezírkách, které ukořistím mezi školou, prací a opět šprtáním do školy nebo na přijímačky, hledám, co bych, kde bych.

A víte, k čemu jsem došla? Že to podstatné v životě je úplně někde jinde a ne v tom, jakou školu vystuduju nebo nevystuduju. To podstatné je v tom, jak umíme vycházet s druhými, jak umíme spolknout to, co nás na nich v jednu chvíli hrozně štve, ale za minutu už to přejde (jenže většinou se ta minuta zdá neskutečně dlouhá). Záleží na tom, kam jdeme, co je naším cílem a kolika lidem u toho vykouzlíme úsměv na tváři. Je hezké mít hodně peněz, ale včera jsem si zase uvědomila, jak málo to znamená - kousek od našeho domu byla velmi vážná autonehoda. Auto dvou důchodců nedalo přednost protijedoucímu náklaďáku a ten je kompletně smetl ze silnice a udělal z jejich auta tahací harmoniku. Řidič to s vážnými zraněními přežil, ale jeho manželka už ne. Myslím, že hromada peněz doma nerozveselí toho muže až se vrátí (jestli je vůbec vrátí), ale možná, že vzpomínka na jejich šťastné manželství mu alespoň na okamžik může vrátit úsměv na tvář.

Jsem velmi vděčná celému svému okolí, které mě tohle učí, nejvíce pak mí rodiče. A tak doufám, že i já se rozhodnu správně mezi fyzioterapií a biologií, jenže mi to připadá hrozně malicherné v porovnání s tím opravdu podstatným.

Ale abych trošku zvedla náladu, v prosinci jsem byla (na svoje časové možnosti) mimořádně kreativní a tak už brzy přibudou fotky mých výtvorů. Zatím jen výhled z Lysé... ano, světe div se, ale vylezli jsme tam den před tím a nebylo vidět vůůbec nic, druhý den jsme si to tedy na Visalajích rozmysleli (lépe řečeno můj brat a můj milý) a tak se Danda s Honzíkem rozhodli vyvléci mě na Lysou. Patří jim velký dík, tenhle výhled stál za to!

Krásnou každou chvíli, kterou máme, kéž ji umíme správně prožít.