Pohankový mlýn Šmajstrla

A je tady slibovaná reportáž z honby za zdravou výživou!
Pohanka je přirozeně bezlepková potravina (jásám) a kromě spousty prospěšných látek obsahuje také rutein, který je důležitý pro pružnost cév. Jeho obsah ovšem tepelným zpracováním prudce klesá, takže nejlepší je konzumovat pohanku tepelně neupravovanou (viz recept na Pohankové müsli). V dalších příspěvcích se určitě objeví spoustu pohankových receptů.

Tuto sobotu jsem měla opravdu jedinečnou příležitost podívat se do pohankového mlýna ve Frenštátu pod Radhoštěm. Je to velmi zajímavé místo a tak vítejte na prohlídce!

já před pohankovým mlýnem

Kvůli volbám probíhal prodej přímo ve skladu, všechno čisťoučké a voňavé. 

Než jsme se doklepaly na vrata, mohly jsme si s mamčou prohlédnout nádhernou ceduli s ceníkem a náš původní nákupní seznam se hned zdvojnásobil. 

Po chvilce čekání nám přišel otevřít sám pan mlynář Zdeněk Šmajstrla.

ve skladu všechno čisté a člověk neví, co koupit dříve

s panem Šmajstrlou

Když jsme tedy udělaly poněkud větší nákup (potřebovaly jsme tři velké tašky), využily jsme možnosti prohlédnout si přímo mlýn, kterým nás velmi laskavě provedla mlynářova dcera.

Zde začíná zpracování neloupané pohanky... je potřeba ji oloupat!

A dále prohánět různými částmi mlýna, podle toho, čeho chceme dosáhnout. Tohle jsou už jednotlivá ústí, kde se sypou kroupy, lámanka, mouky...

tohle jsou nefalšované mlýnské schody

a paní mlynářka

Pohanku přivezli do našich krajin ve 12. století Tataři a protože věřili v pohankské bohy, začalo se jí u nás říkat "pohanka". V jiných jazycích má její název kořeny v bukvici připomínající tvar- buckwheat.

Rostlina není náročná na prostředí, roste i v chladnějších oblastech a skoro všude. Mohla jsem si ji utrhnout a tak už se mi doma lisuje do herbáře.

Rostlinka, u které to všechno začíná.

Květy pohanky se sbírají na čaj.

Zážitek to byl opravdu úžasný, všem doporučuji zařadit pohanku do jídelníčku, je prostě mňamková!

A teď ještě pohled do vnitřku pytlů. Tady je pohanka kroupy, což je vlastně pouze oloupaná pohanka.

Z českých luhů a hájů... Smraďavka

 V září jsem měla příležitost strávit několik posledních podzimních dnů v úchvatné přírodě v oblasti Smraďavky na jižní Moravě. Jen pár fotek z přírody...
.

Ocún jesenní

Louky jako z pohádky...

Tomuto krásnému obrazu předcházel úplně šíleně prudký kopec... toto byl jenom předkrm...

Tohle prostě potěší!!!

A takovému slunéčku sedmitečnému to všechno bylo jedno a klidně si lezlo dál....

Brokolicová rýže

Vážně mě baví vařit... ale ještě více mě baví si recept sama vymýšlet. Tedy co mě naposledy napadlo? Kamarádka básnila o brokolici a tak jsem stvořila na oběd brokolicovou rýži. Pochutnala si i mužská část rodiny, která má "chlupaté" jazýčky... :D

Tady je recept, ale množství zvažte sami, dělala jsem to od oka... :-) Množství by mělo být asi na 4 porce.

• 300  g rýže natural (hnědá)
• 1 větší brokolice
• cibule
• olivový olej
• 4 vejce
• rajčata na dozdobení
• ledový salát

Nejdřív jsem dala vařit rýži a pařit brokolici. Potom jsem na olivovém oleji osmahla cibulku, do ní přidala rýži a brokolici a celé jsem to zalila vajíčkem. Chvíli jsem to nechala a pak už jsem jen přikrájela rajčata, ledový salát jako přílohu a polila naší domácí "majonézou"... recept vysvětlím někdy později... :-)

Osobní pokrok

Tuto neděli mě na mladých ženách čekalo velmi příjemné překvapení. Před časem jsem dokončila program vlastního rozvoje pro mladé ženy (dívky ve věku od 12 do 18 let), organizovaný Církví Ježíše Krista Svatých Posledních Dnů. Je to dobrovolný program, který je založen na rozvíjení 8 základních hodnot, "...kterými jsou: Víra, Božský charakter, Vlastní cena, Poznání, Volba a zodpovědnost, Dobré skutky, Poctivost a Ctnost...". Ke každé z těchto hodnot je požadováno splnit 6 zkušeností a jeden projekt (návrhy na zkušenosti - činnosti a na projekty jsou v příručce Osobní pokrok, ale samozřejmě je možnost vymyslet si danou činnost nebo projekt sama). 

Z počátku jsem nevěděla odkud mám začít, ale potom jsem se konečně pustila do "díla". Prostudovala jsem si příručku a začala hned první zkušeností u hodnoty Víra. Úkolem bylo pravidelně se modlit ráno i večer po dobu 3 týdnů. Tehdy mi bylo 12 let a modlila jsme se pravidelně, ale jen večer. Tak jsem to začala dělat a samozřejmě, že jsem s tím po 3 týdnech nepraštila, ale vytvořila jsem si úžasný návyk, ve kterém chci pokračovat už napořád. Potom už následovaly další činnosti a projekty. Mezi ty zajímavé bych zařadila třeba projekt starání se o zeleninovou zahradu... můj první pokus dopadl katastrofálně! Na zahrádce jsem zasadila saláty, které pobil déšť  a sežrali slimáci, mrkev, kterou jsem zakopala 30 cm pod zem, takže vůbec nevyrostla a nakonec jsem ji nechala zarůst a všechno zbylé se udusilo pod džungloidním plevelem. :D 

Vždycky všechno nevycházelo, ale některé věci se zase povedly - třeba když jsem zorganizovala taneční večer pro naši odbočku nebo se naučila (alespoň trochu) dirigovat církevní písně... Celkově jsem cítila jak se měním a jak mi to pomáhá stávat se stále lepší a lepší. Program se nejmenuje Osobní pokrok nadarmo, myslím, že u mě nastal posun značný (alespoň co se mého uvědomění si věcí týče). Každopádně mi to přineslo spoustu radosti a jsem šťastná, že jsem měla příležitost se tohoto programu zúčastnit. Po 5 letech snažení jsem tedy tento skvělý program dokončila a teď v neděli jsem dostala nádherný medailon za dokončení. :-) 

Co se našlo na zahrádce

Na příští rok mám opravdu silné předsevzetí, že se na ni nevykašlu jako letos... nebo spíše, že si na ni najdu čas. Když jsem se vrátila ze všech svých letních cest, byla to hotová džungle, ale teď už vypadá lépe (po dvoutýdenním snažení ;-)). Co z ní zbylo se můžete podívat...

žahalka (doufám... ;-))

Tyto květinky krásně a statečně rostou!

Při svém nadšení k boji jsem vyrvala i dva melouny... zdál se mi ten plevel nějaký dlouhý...

Na naší mini jablůňce, kterou jsem nasadili teprve loni byla letos čtyři ooobrovská jablka!!! Jedno spadlo a shnilo, ale ta tři se pořád drží, doufám, že je nepotká stejný osud!

Moje bylinková zahrádka je mojí chloubou, i když teď se zrovna není moc čím chlubit ;-) Ale začala mi tam růst petrželka, které se tam předtím vůbec nedařilo!! 

Moje oregáno, má úžasnou barvu!

oregáno

Pohankové müsli

Müsli má rád skoro každý... včetně mě. Chtěla jsem vyzkoušet nějakou zdravější variantu (bez cukru) a tak jsem stvořila pohankové müsli, které prošlo i velmi přísným hodnocením ostatních členů rodiny... vlastně jim to zachutnalo tak, že teď vyrábím další čtyři patra v sušičce jen pro ně! :D

Ingredience:
1 hrnek pohanky
2 hrnky vody
stévie, xylitol nebo lžíce medu
1/3 hrnku sušeného ovoce
1/4 hrnku nasekaných oříšků (podle chuti mandle, lískové oříšky, vlašáky...)

Postup je velice jednoduchý- namočila jsem pohanku do vody a nechala několik hodin pořádně nasáknout vodou. Potom jsem přimíchala nasekané sušené ovoce (já jsem použila třešně, tudíž mám třešňové müsli), pak oříšky (konkrétně jsem použila lískáče, mandle a strouhaný kokos) a osladila podle chuti. Nechala jsem to sušit v sušičce asi 6 hodin na nejnižší teplotu (když zvolíte střední, bude to hotové určitě dříve ;-)).

Jak se občas bavím

Když mám příležitost a dostatek hlav tak mě občas popadne česací nálada a pustím se do česání všech, které jsou odvážné... :DD Jako letos na táboře...

obyčejné francouzské copy

tady jsem zkoušela "falešňák", ale nevyšel, tak vyšel nějaký jiný...

asymetricky

ale ze strany to vypadalo dobře

Jak tábor ubíhal i já jsem se trošku vytrénovala a pak zkoušela i složitější... :D

"korunka" 

Až budu mít opět česací materiál tak vyzkouším nové finty a nápady....

Z českých luhů a hájů... tedy spíše ze slezských a moravských ;-)

Jak se říká všude dobře, doma nejlíp tak o naší přírodě to platí mnohonásobně víc. Alespoň pro mě. Naše krajina, české lesy (budu používat název české, ale nemyslím tím lesy pouze v Čechách, ale v celé České republice) mají tak úžasnou atmosféru. A vůni!!! Něco úžasného. Zřejmě to bude dáno tou perfektní vlhkostí.. perfektní jak na co, třeba sušit ponožky u nás moc rychle nejde :-) ale zase se skvěle dýchá. Toto léto jsem měla úžasné příležitosti vidět překrásné a zapomenuté kouty naší země...

Jeseníky jsou kraj zapomenutý, ale nádherný!

Hraničky

Na Hraničkách už není k dokonalosti přírody ani co dodat.

Úplně si představuju ty lidi, co tady kdysi dávno žili, určitě to neměli jednoduché, ale ta krása té přírody!
Všechny ty práce s životem tady spojené... vyzkoušela jsem si jenom košení kosou (ale to jenom chvilku ;-)) a hrabání sena! Už jsme se všichni těšili na obědovou pauzu!

A odměnou byl výlet s úchvatnými rozhledy do krajiny (fotky je nedokáží zachytit...).

pastvina