Bublinky

pátek 14. září 2012

Antelope island

Výlet na Antelope island (UT, USA) byl velice zajímavý. Nejprve člověk nevidí nic. Hmm... zajímavý ostrov... :D

Ale potom jsme se rozhlédli kolem a bylo to úžasně krásné!!!

Až na to neuvěřitelně obrovské množství hmyzu, to černé jsou všechno muchy, které jsme měli úúúplně všude!

muchy

Je to slaná poušť.

A v Salt lake si člověk může lehnout a ani se mu nepodaří plavat, něco jako v Mrtvém moři.

Konečně jsme zahlédli cíl našeho výletu!!! Buffalo!!! Bizoni! Jsou tam ale dovezení a na noc je zavírají do ohrady, ale i tak, je to vážně kolos.

čtvrtek 13. září 2012

Nejlepší restaurace na světě

V Americe jsem objevila opravdu nejlepší restauraci na světě. Jídlo je delikátní, bio a ještě ke všemu zdravé!!! Jen slintejte, bylo to bezkonkurenční!

to žluťoučké je včelí pyl

a naspodu se ukrývala ovocná zmrzlina (samozřejmě bez cukru a mléčných výrobků)

blížím se ke konci, ale porce to byla pořádná!

Ta ovocná zmrzlina byla vyrobená z rozmixovaného zmrzlého ovoce (základem určitě banán). A dohromady nás to všechny zasytilo místo oběda naprosto spolehlivě! This was the best restaurant ever! Love it!!!

Farmer's market-Farmářský trh

Moje sny se stávají skutečností. Jedla jsem pomeranč ze stromu, utrhla jsem si sama citron...

Opravdu je mezi nimi obrovský rozdíl... to, co u nás kupujeme má občas k citronu opravdu daleko.

citronová álej

A tyhle už byly krásně zralé:

Zpátky k Farmer's market. Jedna celá ulice byla uzavřená a skoro všechno mohl člověk ochutnat, více řeknou asi fotky.

A úplně nejkrásnější stánek:

Další ze splněných snů- navštívila jsem pravý americký farmářský trh!

Z Bountiful na jih a zpět... 7.část

Santa Barbara 11. - 16. den
Amerika je úžasná svými možnostmi, vyspělostí a vůbec vším co lidé mohou vymyslet. Jedna věc mi tu ale přece jenom chybí a to jsou nějaká historická jádra měst, malé uličky pro pěší a kouty, ze kterých na vás dýchají staré časy. Většina měst, která jsem měla možnost vidět jsou naplánovaná do čtverců-bloků a skládají se jednoduše z obytné části, kde v takových blocích stojí domy a nebo z nákupních zón... prostě jedete po dálnici a najednou zastavíte u obchodního centra. Určitě to tak není všude, ale takový dojem to ve mě zanechalo a tak jsem neuvěřitelně ocenila St. Barbaru, kde tomu tak moc není. Má historické jádro (Court house- soud) a několik dalších historických budov. Nestojí tam žádné mrakodrapy a nejvyšší budovou je pětipatrová Granada theatre, která byla postavena ještě předtím, než byl vydán zákaz stavby vyšších budov.

výhled z Court house

St. Barbara připomíná i ovzduším trochu Evropu, protože tam je příjemná vlhkost vzduchu (tedy už ne 90%, ale normálních 40%-50%) a stálá teplota celý rok 23°-24°C. Ideální počasí!!!

jedinný rozdíl mezi Evropou a St.Barbarou v oblasti podnebí a vegetace jsou nejspíš ty palmy

Přesně tato histrická místa mi jinde v Americe chyběla:

A vnitřek byl krásný, i když pro nás, evropany, ani tak moc výjimečný nebyl (po shlédnutí interiéru Národního divadla nebo pražského hradu, věřím, že tohle je slabý odvar).

úterý 11. září 2012

Z Bountiful na jih a zpět... 6.část

10. -11.den z Los Angeles do St.Barbary
V Los Angeles jsme navštívili krásný chrám s výýsokými palmami.

palmy u chrámu v Los Angeles

Samozřejmě jsme neminuli ani návštěvnické centrum.

Cestou kolem Malibu jsme se zastavili na pláži a udělali si úžasný piknik. Milujeme obchod Trader Joe´s takže jsme se tam vybavili bagetami, šunkou, pickles, krekry, cream cheese (něco jako naše pomazánkové máslo) a pak si už jen užívali sluníčka na pláži. Budovatelé se dali hned do práce...

A jak dopadlo jejich snažení?

bylo to skrz, do té doby než to bráška rozbořil... :-)

Nakonec jsme se šli projít po pláži, původně byl plán běžet, ale to jsme nějak vzdali... nikomu se nechtělo ani se koupat, po Mexiku jsme byli všichni rozmazlení a do špinavého oceánu se nikomu nechtělo. Asi byste nevěřili, co všechno jsem cestou našla: