Z Bountiful na jih a zpět... 7.část

Santa Barbara 11. - 16. den
Amerika je úžasná svými možnostmi, vyspělostí a vůbec vším co lidé mohou vymyslet. Jedna věc mi tu ale přece jenom chybí a to jsou nějaká historická jádra měst, malé uličky pro pěší a kouty, ze kterých na vás dýchají staré časy. Většina měst, která jsem měla možnost vidět jsou naplánovaná do čtverců-bloků a skládají se jednoduše z obytné části, kde v takových blocích stojí domy a nebo z nákupních zón... prostě jedete po dálnici a najednou zastavíte u obchodního centra. Určitě to tak není všude, ale takový dojem to ve mě zanechalo a tak jsem neuvěřitelně ocenila St. Barbaru, kde tomu tak moc není. Má historické jádro (Court house- soud) a několik dalších historických budov. Nestojí tam žádné mrakodrapy a nejvyšší budovou je pětipatrová Granada theatre, která byla postavena ještě předtím, než byl vydán zákaz stavby vyšších budov.

výhled z Court house

St. Barbara připomíná i ovzduším trochu Evropu, protože tam je příjemná vlhkost vzduchu (tedy už ne 90%, ale normálních 40%-50%) a stálá teplota celý rok 23°-24°C. Ideální počasí!!!

jedinný rozdíl mezi Evropou a St.Barbarou v oblasti podnebí a vegetace jsou nejspíš ty palmy

Přesně tato histrická místa mi jinde v Americe chyběla:

A vnitřek byl krásný, i když pro nás, evropany, ani tak moc výjimečný nebyl (po shlédnutí interiéru Národního divadla nebo pražského hradu, věřím, že tohle je slabý odvar).

Z Bountiful na jih a zpět... 6.část

10. -11.den z Los Angeles do St.Barbary
V Los Angeles jsme navštívili krásný chrám s výýsokými palmami. 

palmy u chrámu v Los Angeles

Samozřejmě jsme neminuli ani návštěvnické centrum.

Cestou kolem Malibu jsme se zastavili na pláži a udělali si úžasný piknik. Milujeme obchod Trader Joe´s takže jsme se tam vybavili bagetami, šunkou, pickles, krekry, cream cheese (něco jako naše pomazánkové máslo) a pak si už jen užívali sluníčka na pláži. Budovatelé se dali hned do práce...

A jak dopadlo jejich snažení?

bylo to skrz, do té doby než to bráška rozbořil... :-)

Nakonec jsme se šli projít po pláži, původně byl plán běžet, ale to jsme nějak vzdali... nikomu se nechtělo ani se koupat, po Mexiku jsme byli všichni rozmazlení a do špinavého oceánu se nikomu nechtělo. Asi byste nevěřili, co všechno jsem cestou našla:

kdo má chuť na mořské řasy?

Moře toho vyplavovalo stále víc a víc...

řasy? živočich?

neidentifikovatelných útvarů:

asi řasy

Nejlepší byl ale tenhle "asfaltový koláč".

mňam, mňam!

Na molu to bylo ohlušující a zároveň ohromné.

Ten rozhled na oceán!

Z Bountiful na jih a zpět... 5.část

9.-10.den cesta z Mexika do Los Angeles
Pobyt v Mexiku utekl velmi rychle a teď nás čekala cesta do Kalifornie! Původně jsme měli jet po mexickém území jen 3,5 hodiny, ale pojem "mexican international freeway" (mexická mezinárodní dálnice) v Mexiku zřejmě chápou úplně jinak než ve zbytku světa a tak jsme jeli 4 hodiny po polňačce a další půl hodinu bloudili v městě Mexicali, kde nejspíš neznají směrníky a další hodinu čekali v řadě na hranicích. Zážitek to byl opravdu silný, zvláště pro naše zadní části a podvozek auta, které dostaly opravdu zabrat. Snažila jsem se to zdokumentovat, ale omluvte kvalitu... vibrace byly opravdu velké... :D

Jak sladká nám Kalifornie přišla, když jsme konečně přejeli hranice! Pak cesta do Los Angeles. Trvalo to celkem dlouho, až jsme přestali doufat, že Los Angeles uvidíme, ale když jsme se tam konečně dostali opravdu to nešlo přehlédnout- 7 jízdních pruhů v jednom směru a světelná záře všude nad městem. Los Angeles a jeho hlavní třídy přeplněné auty v kteroukoli denní i noční dobu. Večer jsme všichni unavení rádi ulehli do chrámových apartmánů.

Z Bountiful na jih a zpět... 4.část

moře 

a pláž

4.-8. den Mexiko!!!
Je tady teplo, horko, vedro, vlhko... ale krásně. Chodíme na pláž, opalujeme se, spalujeme se a užíváme si úžasně teplého moře mexického zálivu. Moře bylo některé dny úplně úžasně mělké, byl odliv.

moře v Mexiku

Skoro každý večer si vychutnáváme quesidillas se sýrem... jsou tak dobré!!! A úplně nejlepší jsou s qucamole (avokádová pasta).

sýrové tortily

Jeden den jsme se dokonce odhodlali vyrazit do města na průzkum. Bylo už k večeru, teplota pořád nad 40°C. Prošli jsme stánky podél cesty, obhlíželi všechno možné, ale nic zajímavého jsme nenašli. Vyjeli jsme k nejvyššímu bodu Puerta Penasca a viděli celé městečko jako na dlani.

výhled na Puerto Penasco

Všem nám stačilo pár hodin venku, vlastně jsme měli saunu zdarma a proto jsme všichni s radostí naskákali do bazénu. U našeho paneláku byl bazén taky, ale neměl žádné zábavné části, zatímco vedlejší bazén (ano, sousedovic tráva je vždy zelenější) měl tobogán, schody, vířivku, skluzavku a pršící palmu!!!!

všichni víme, že brácha sílu má...

Ale tady jsem silák já!!!

Danda není žádné peříčko!!! ;-)

Všude kolem je poušť, to už jsem říkala, ale tady je jedna skutečnost dokumentující fotka.

Danda už vypadá jako pravý mexičan, že ? 

Z Bountiful na jih a zpět... 3.část

Přes víkend jsme zůstali v Arizoně, ale v pondělí už opět zaujmout naše oblíbená místa v autě. Blížili jsme se k cíli naší cesty. K Mexiku!!!
Vyjeli jsme opět docela brzo ráno, krajina už nás začínala nudit, takže jsme zpívali, vydávali zvuky a... jedli :D

Arizona

Všichni jsme se těšili až přejedeme hranice Mexika, zatím jsme si užívali kaktusů všude kolem.

kaktusy

Konečně jsme se dostali do Mexika, vyzvedli jídlo v mexické restauraci a mohli se ubytovat v našem pronajatém bytu v turistických "panelácích".

turistické "paneláky"

Večeře byla úplně skvělá! Grilované kuře, rýže, fazole a samozřejmě tortily!

naše první mexická večeře

Nahlédnout do pokoje a rychle se převlíknout do plavek.

náš pokoj s výhledem na moře

Po večeři jsme všichni naskákali do moře...bylo teploučké. Ani jsem nepoznala rozdíl mezi mořem a vzduchem. Bylo tam vlhko, teplo. Sprcha byla na pořadu dne minimálně dvakrát. ;-)

pohoda na pláži

Večer se mi naskytl úúúžasný pohled z terasy...

"naše" pláž